Historie Vilémova.

Ve Vilémově (někdy také Velimov či Vilímov) se naše rodina s přestávkami vyskytuje odedávna. Již roku 1715 se v matrikách uvádí, že se Václavovi II-1 (syn Řehoře z Krakovce ?!?) a Marianě z Vilémova narodila dcera Kateřina (III-1).

Zde je třeba se také opětovně zmínit o dceři Libora (VI-16) z Haček - Josefě (VII-22) Kuté *1832, která se původně provdala za Františka Lakomého z Vilémova 107 . Obvykle v kronice neuvádím děti žen, které se provdaly do jiných rodin, ale tady asi musím udělat vyjímku. Ne že by to něco zásadního změnilo, ale spíše jen pro osvětlení vztahů. Josefa Kutá se provdala za Františka Lakomého v roce 1852 a měli 4 děti: Marianu *1855, Františku *1857, Annu *1861 a Antonína *1864. Všechny měly pochopitelně příjmení Lakomý/á. V rodokmenu dodržuji pravidlo, že tyto osoby v něm neuvádím - patří již jinam. Manžel František zemřel na zánět plic v roce 1872 a teprve za 2 roky po jeho smrti se Josefě narodil syn František (VIII-28) - otec neuveden. Ten přijal příjmení Kutý (nevím kdy) a jeho potomci žijí dodnes. Proč to ale celé rozepisuji? Po stránce biologické je František (VIII-28) nositelem poloviny genetické informace stejně jako jeho nevlastní sourozenci z manželství Josefy Kuté - Lakomé, jen mají jiné příjmení a jsou tedy z tohoto pohledu stejnými pokračovateli našeho rodu. Prostě zase jednou pokračování rodu po přeslici. František se stal kovářem, z rodného Vilémova se přestěhoval do Příkaz 121, kde se oženil s Terezií, dcerou Františka Koudelného, domkaře z Příkaz 132. Společně pak žili v Trusovicích a měli pět dětí. Po smrti manžela Františka se v roe 1941 přestěhovala k synovi Janovi do Loučan, kde i v roce 1958 zemřela na "poruchu mozku" (asi cévní mozková příhoda).
Nejstarší z nich Františka (IX-32) se narodila v Příkazech Terezii Koudelné ještě za svobodna (5 let před svatbou s Františkem Kutým) a ponechala si matčino příjmení - tedy Koudelná, František se ani po svatbě s její matkou k otcovství nepřihlásil. Pracovala jako ošetřovatelka v Moravském zemském ústavu pro choromyslné v Brně - Černovicích a provdala se za Norberta Nistlera z obce Bezděčí u Trnávky. S ním pak žila postupně na různých hájenkách v Beskydech, poněvadž byl zaměstnán jako hajný v arcibiskupských lesích. V prvních letech války se stal vrátným v arcibiskupském zámku v Kroměříži. Při osvobozovacích bojích o zámek (vyhořela věž) v květnu 1945 aktivně spolupracoval s partyzány a účastnil se boje přičemž utrpěl střelné poranění bérce levé nohy a po cca měsíci zemřel na sněť. O této události po létech píše v dopise Nistlerova dcera Miroslava Černá jeho vnučce, o které se zmiňuje i ve svých dalších vzpomínkách. Nistlerovo jméno je uvedeno mezi padlými na pamětní desce v nádvoří kroměřížského zámku a památníku u Květné zahrady. Původně byl pohřben na hřbitově v Kroměříži a je docela mimořádné, že hlavním celebrantem pohřbu byl prelát ThDr. František Kutal, probošt kolegiátní kapituly kroměřížské. Později byly jeho ostatky na přání dcery převezeny na ústřední hřbitov v Brně, kde je pochován spolu se svou manželkou Františkou. Jeho účast v bojích při osvobozování Kroměříže je zmíněna v knize A. Dubovského - citace.

Druhé Františkovo dítě byla Marie (IX-33) - narodila se ve Štarnově a měla za svobodna s Čestmírem Ondruchem (odněkud z Ostravska) dceru Drahomíru (X-38) Kutou provdanou za Josefa Botka z Ostrožské Nové Vsi.

Zakladatelem výše zmiňované dnešní větve byl jediný Františkův syn Jan (IX-34) *1899 - obuvnický dělník ve Zlíně - se s manželkou Filomenou Pajkrovou (pracovala jako služebná), dcerou Josefa Pajkra (familiant a kovář ve Vilémově), přestěhoval z rodných Trusovic do Loučan . Tam se jim narodila dcera Věra (X-39) provdaná za Stanislava Hynka a syn Josef (X-40) narodil ve Zlíně, byl opravářem v Sigmě Lutín a žil v Loučanech se svou manželkou Zuzanou Bieleszovou (z Jablunkova). Osudy rodiny byly nelehké a poměrně spletité a paní Zuzana je stručně sespsala ve svých vzpomínkách. Mají jen jednoho syna - Josefa (XI-22) *1956 - traktorista, který žije v Těšeticích a s Alenou Benešovou (z Prostějova) mají kromě dvou dcer - Aleny (XII-24) provdaná za Radka Spurného a Vladimíry (XII-27) s partenerem Jiřím Najmanem i syny Josefa (XII-25) - dělník a Davida (XII-26). Josef byl ženatý s Martinou Jedličkovu a mají děti Natálii (XIII-45) a Lukáše (XIII-46). David má za manželku Libuši Müllerovou a jejich děti se jmenují Dominik (XIII-47) a Diana (XIII-48).

Čtvrtým dítětem byla Terezie (IX-35) služebná ve Vilémově - dodatečně se provdala za Jindřicha Škůrka , ale již předtím měla syna Vladimíra (X-41) *1924, stal se stolařem a přestože měl příjmení Kutý, rod jím nepokračuje, poněvadž měl s Marií Tylovou jen dvě dcery: Marii (XI-23) , provdanou za Miloše Žůrka a Helenu (XI-24) provdanou za Josefa Zbořila a zase zde rodová větev po meči končí.
Ze sčítacího archu z roku 1921 se dá vyčíst, že po smrti Františka (VIII-28) se vdova Terezie roku 1914 přestěhovala do Vilémova i se synem Janem (v té době obuvnický učeň) a dcerou Boženou. Božena (IX-36) se narodila v obci Horka nad Moravou (místní část Sedlisko) a v 1925 se provdala za Václava Přidala z Loučan.
Jako poslední dítě se narodil Vladimír (IX-105), který ale v necelých třech letech zemřel na "zánět trubic" (asi bronchitida).

Do Vilémova (č.p. 69) se také přiženil Jiří (VII-5) Kutý *1824 z Haček. S manželkou Annou *1831, dcerou Ignáce Motyčky, domkaře ve Vilémově, měli děti: Annu (VIII-12) *1863 - manžel Štěpán Kvapil, Marianu (VIII-13) *1867 provdanou za Františka Zatloukala a Josefa (VIII-14) *1870 - zemřel už po jednom dni na "slabost".

Podle sčítání lidu nežil v roce 1857 ve Vilémově žádný Kutý. Zato ve sčítacím archu z 1869 (a stejně i v 1880) je o rodině Jiřího tento zápis:
č.p. 69 - Jiří Kutý *1824 v Hačkách, tkadlec a nádeník při polním hospodářství s manželkou Annou *1831 ve Vilémově. Tento Jiří byl synem Františka a Viktorie z Haček, do Vilémova se přiženil a uměl jen číst. Jako děti jsou uvedeni Anna *1963 a Marie *1867. Jejich syn Josef *1870 není uveden, poněvadž po narození zemřel - viz výše. Měli jen 1 krávu.
Při sčítání obyvatelstva v roce 1900 byli zaznamenáni ve Vilémově č.p. 28 jako podnájemníci u Kolmanových jen Jiří Kutý, nájemník, *1824 v Hačkách, t.č. vdovec, pracuje jako nádeník při polních pracích, neumí číst ani psát, ve Vilémově bydlí od roku 1859. Spolu s ním žije i dcera Marie *1867 - svobodná, pracuje jako nádenice, ale umí číst a psát.
Sčítání v 1910 uvádí v č. 69 rodinu Kvapilových, což je rodina provdané Anny Kuté (VIII-12).

Do Vilémova se přestěhoval i Jan (VIII-42), syn Jiřího (VII-26) a Josefky Ottové z Laškovského Dvorku č.1 , domkař, který se oženil s Annou Lakomou, dcerou Josefa Lakomého, familianta z Vilémova 33 a založili dvě současné větve. Je zajímavé, že již Jan má v rodném a křestním listu uvedeno příjmení ve tvaru "Kutty" a Anna pak v oddacím listu "Kuttova". O Janovi je v úmrtní matrice jako příčina smrti zápis: oběšení v nepříčetném stavu - samovrah, v poslední kolonce je poznámka: "Pochoval v tichosti bez úkonu liturgického na zvláštním odlehlém, pro samovrahy určeném, místě Josef Lakomý, hrobař". Můžeme spekulovat, jestli tuto poslední službu pro něj vykonal jeho tchán Josef Lakomý, nebo je to jen shoda jmen. Za rok a půl po jeho smrti se Anna znovu provdala za tkalce Františka Bartáka ze Zavadilky a narodila se jim dcera Nepomucena, která však brzy po narození zemřela. Ve sčítacím archu z 1890 je celá rodina zapsána ve Vilémově č.p. 106, včetně Augustina, u kterého je ale poznámka, že se t.č. zdržuje v Laškovském Dvorku. Mimo dětí Anny z prvního manželství je zde uvedena i Nepomucena. Pro dlouhodobé neshody se Anna s druhým manželem rozešla a spolu s dětmi Františkou (IX-71) a Josefem (IX-72) se přestěhovala (dle záznamu 20.11. 1891) ke své sestřenici Majové do Starého Města č.p. 82 u Frýdku-Místku, což se dá dokázat podle třídních výkazů jejích dětí Josefa a Františky. Proto při následujícím sčítání v 1900 už ve Vilémově nikdo z nich není uveden. Kromě tohoto domu patřil manželu Josefy Majové ve Starém Městě i dům č.p. 67. Neshody s Bartákem možná byly i důvodem, že přestože byla podruhé vdaná užívala příjmení Kutá (resp. Kuttova). Anna zemřela na rakovinu žaludku v 1934 a i tam je psána jako "Kutá".
Nejstarší syn Augustin (IX-69) *1882 ještě nějakou dobu zůstal ve službě u svého dědečka Jiřího (VII-26) v Laškovském Dvorku, ale poté co se oženil s Marií Mecovou, dcerou Františka Mece, domkaře v Dobraticích přesídlili do Frýdku-Místku. Ve vojenském archivu je o něm zapsáno: ženatý, tkadlec, (údaje o postavě bohužel nejsou uvedeny), 14.12. 1918 přidělen k čs. mysliveckému praporu č. 5 13.10. 1922 nabyl domovské právo v Místku (Bahna 103), 25.2. 1927 příjmení změněno z Kuttý na Kutty (uveden i vlastnoruční podpis). Podle ruského potvrzení z 20.5. 1918 byl v ruském zajetí. Den vzetí do zajetí nebyl ústředním zpravodajským úřadem pro válečné ztráty a válečné hroby přesně určen. Dne 31.12. 1932 byl jako vojín propuštěn do zálohy 7. hraničářského praporu. I nadále udržoval styky s rodinou Kutých ve Dvorku, pro ilustraci uvádím jen jeho podpis pod jedním z dopisů, které si vyměňovali:








Pracoval jako železniční zřízenec. Augustinem počínaje má celá tato větev odlišný tvar příjmení: Kutty ev. Kuttyová. Historicky to není nic nového, tento tvar (a jiné zkomoleniny) používali matrikáři nepravidelně již dříve, ale v této větvi se zafixoval a na první pohled by mohl vyvolávat pochybnosti o sounáležitosti s naším rodem. V roce 1935 požádal Augustin obec o udělení domovkého práva a bylo mu vyhověno. Augustin (IX-69) a Marie měli čtyři děti.
Nejstarší Vítězslav (X-54) - četnický strážmistr v Krmelíně - (za kmotry u křtu byla Anna Kuttová, vdova a Josef Kutty, tovární dělník ve St. Městě) se oženil s Annou Bartošovou, dcerou Ferdinanda Bartoše, železničního zřízence ve Slavíči , a jejich syn Rostislav (XI-39) se přestěhoval do Opavy a s manželkou Ivankou Rohelovou mají dva syny Michaela (XII-42) a Daniela (XII-43). Michael má s Martou Krautovou dcery Markétu (XIII-31) a Magdalenu (XIII-33). Daniel s manželkou Janou Palyzovou syny Roderika (XIII-25) a Frederika (XIII-29). Druhým dítětem Vítězslava a Anny byla Anna (XI-40), která se provdala za Pavla Štěpánka.
Po Vítězslavovi se narodila Marie (X-55) a provdala se za Josefa Kozla.

Další Augustinův syn - také Augustin (X-56) *1916 se oženil s Alenou Švrčinovou, jejich první syn Jiří (XI-41) má s Marií Kubínovou v Havířově dceru Šárku (XII-44), provdanou za Miroslava Fedoru a druhý syn Milan (XI-42) - výpravčí - žil ve Starém Městě a s Jarmilou Kozlovou mají dceru Lucii (XII-75) a syna Lukáše (XII-45) *1985, ten s Dagmarou Ručkovu má děti Tomáše (XIII-34) a Michaelu (XIII-37).
Čtvrtým dítětem Augustina (IX-69) byla Božena (X-57) a za manžela si vzala Evžena Guziura.

Z Augustinových (IX-69) sourozenců ještě zbývá Josef (IX-70) - ten se dožil jen jednoho dne a pak sestra Františka (IX-71) (tovární dělnice) provdaná za vlakového průvodčího Pavla Sikoru ze Starého Města, bydleli v Bašce u Frýdku -Místku na nádraží a měli osm dětí - rodina je uvedena na sčítacím archu z r. 1921. Pavel utrpěl v 1934 úraz levé paže (asi pracovní) se zlomeninou a krvácením a zemřel v nemocnici v Moravské Ostravě.

A konečně nejmlaší syn Jana (VII-42) a Anny z Vilémova - také Josef (IX-72) *1886 , byl rovněž železniční zaměstnanec (posunovač) a oženil se s Julianou, dcerou Josefa Kaděry (někde Kadiera), hutníka z Lískovce. Za války byl dva roky u dragounů a pak jej železnice vyreklamovala. V r. 1917 si postavili domek č.p. 17 a přistěhoval se k nim i jeho starší bratr Augustin (IX-69) se svou rodinou (ten si pak po několika letech postavil nedaleko vlastní). Ve třídním výkazu z roku 1919 má tuto adresu zapsánu Karel Kutý (X-58). Sčítání obyvatel v 1921 pak v č.p. 17 zachycuje celou rodinu, včetně Josefovy matky Anny. Zajímavé je, že je uvedena jako Kutá, přestože tou dobou byla sice vdova, ale oficiálně stále Bartáková. I Josef si požádal (1925) pro svou rodinu o domovské právo ve Starém Městě. Josefovi (IX-72) a Julianě se kromě syna Karla (X-58) *1913 narodily i dvě dcery: Ludmila (X-59) - provdaná za Eduarda Hlisnikovského a Blažena (X-61) - provdaná za Hanuše Drbala. Hanuš absolvoval Obchodní akademii, pracoval jako účetní, respicient Finanční stráže pak podporučík VB (Veřejné bezpečnosti) a nakonec jako dělník ve skladu textilky. Jeho manželka Blažena se vyučila švadlenou, pak pracovala jako prodavačka a vedoucí prodejny obuvi, později jako vedoucí sázkové sběrny. Domácnost jim vedla Marie Drbalová, svobodná sestra Hanušova otce Rudolfa. Josef s Julianou měli i čtvrté dítě - Helenu (X-60), která však bohužel necelý měsíc po narození zemřela v 1918 údajně na epidemii španělské chřipky, ale v úmrtní matrice má napsáno že na střevní katar. Karel (X-58) zůstal ve Starém Městě, oženil se s Boženou Adamusovou a jejich syn Eduard (XI-43) si vzal za ženu Janu Bezecnou, bydleli ve Frýdku-Místku a mají syna Jana (XII-46) a ten má s partnerkou dceru. Kromě Eduarda měl Karel i dceru Ludmilu (XI-44) , která si za manžela vzala Milana Mece z Morávky.